Začátkem týdne jsme si povídali o dvou svátcích - Halloweenu a Dušičkách.
V době, kdy už jsou brzy tmavé večery, si lidé vždy rádi vyráběli lampičky a lucerničky, aby tu tmu trošku poplašili. A my jsme si vyrobili svítící dýně - každá je jiná a každá krásná.

Proč mi to jen ta macecha smíchala? To nepřeberu ani do rána!
Ale my jsme to přebrali a procvičili jsme si počítání a prstíčky. Poslechli jsme si vyprávěnou pohádku O Popelce a nakonec jsme písmenko P malovali pstem do zrníček.

Ve čtvrtek 3. 11. 2016 jsme se vydali na exkurzi do Zoo v Brně - společně 1. A a 1. B.
Cesta autobusem vesele uběhla a u brány Zoo už nás očekávala paní Jana s papouškem Edouškem na rameni. Přivítala nás a pozvala dovnitř. Už po cestě k výukovému sálu nás zvědavě okukovali pávi, kteří se nám moc líbili.
V sále nás čekalo krátké povídání o Zoo a mohli jsme si pohladit hady, někteří si ho i pověsili na krk. Edouškovi se moc líbila děvčata a on zase jim. Také jsme si pohladili malého ježečka.
Po svačince jsme se rozdělili podle tříd. Naše třída šla s druhou paní Janou směrem
k tygrům. Paní Jana nám u každého zvířete pověděla spoustu zajímavostí a mohli jsme se sami ptát. Byli jsme v kleci u orlů a pozorovali jsme sovy. Viděli jsme bobří hrad.
U medvědího výběhu jsme museli hezkou chvíli čekat, než se podařilo medvědy přemluvit, aby zanechali příprav na zimní spánek a vyšli za námi ven na svačinku. Nakonec se to přece jen podařilo a my jsme mohli vidět medvědy opravdu velmi z blízka a házeli jsme jim jablíčka, hrušky i mrkve. Ošetřovatelé pak přidali ryby a maso. Velký medvěd nám několikrát zamával tlapou. Také lední medvědice s medvídětem kvůli nám vyběhli ven a dostali za to svačinku.
Škoda, že to tak rychle uběhlo, klidně bychom pokračovali i k dalším zvířatům. Ale konečně nastala očekávaná chvíle a my jsme obléhali stánek se suvenýry. Když byl každý se svými nákupy spokojen, rozloučili jsme se s našimi průvodkyněmi a vyrazili jsme do autobusu. Cesta nám rychle uběhla a šťastně jsme dorazili ke škole. Bylo to moc fajn a krásně jsme si to užili.

V pátek jsme si zavzpomínali na výlet do ZOO. Povídali jsme si o zvířatech a rozdali si obrázky, které nám dala paní Jana. Namalovali jsme zvířata ze ZOO - ta, která jsme viděli i ta, která jsme neviděli, ale známe je. Obrázky jsou velmi vydařené, jen posuďte sami.

Psaní není žádná hračka, to chce již pořádně šikovné ručičky a prstíky. Abychom si prstíky zase trošku víc procvičili, vytáhli jsme si plastelínu. Třídou se ozvalo "Hurááá". A děti se daly do práce. Mačkaly, hnětly, uždibovaly, trhaly, koulely, kroutily, tvarovaly, stříhaly,... A mají krásné ovoce a zeleninu.
Rozvinutou jemnou motoriku prstů teď moc potřebujeme - proto stříháme, lepíme, modelujeme, přebíráme, třídíme, navlékáme,... Zkuste to třeba i doma.

Kdo to houká v černém lese?
To je sova, nebojte se.

V úterý 15. 11. 2016 jsme se vydali do lesa na podzimní výpravu. Ráno nás uvítalo mrazivé počasí, a tak se aspoň všichni pořádně oblékli. Po srazu v šatně a rozloučení s rodiči jsme se společně s 1. A vydali do parku na Réně. Tam už na nás čekal pan hajný a položil nám pár otázek o ivančických lesích.
Pak jsme vystoupali na rozhlednu a pořádně se výstupem rozehřáli. Měli jsme nádherný výhled na naše město.  Hádali jsme podle obrázků zvířata z lesa. Dál jsme pokračovali po červené značce po hřebeni nad řekou Jihlavou a Rokytnou a odbočka doleva nás pak dovedla k zastavení U Křížku. Odtud jsme se vydali zase doleva a za chvíli jsme podle vůně kouře poznali, že se blížíme k cíli. Našli jsme zastavení U Lišky. V roce 2011 byl na hřebeni kopců na Réně, na trase červené turistické cesty, vybudován dřevěný altán s lavicemi a stolem, z něhož je krásný výhled na údolí, kudy vede železniční trať Brno - Znojmo. Vedle altánu je dřevěná lavička ve tvaru lišky, proto zastavení U Lišky. Dříve nedaleko odtud bývala Liškova hájenka.
Pan hajný už na nás čekal s rozdělaným ohněm a várnicí teplého čaje. Všichni se nedočkavě pustili do svačinek a opékání. Čaj i ohýnek nás pěkně hřáli, svačinky posilnily, odpočinkem jsme nabrali nové síly. Na dvou stanovištích nás ještě čekaly úkoly - velké lesní pexeso a poznávání stromů podle větviček. Ještě foto s liškou a poděkování panu hajnému za úžasnou přípravu, a pak jsme se již hrnuli z kopce ke krmelci. Zvířátkům jsme naplnili krmítka jablíčky, mrkví, semínky, suchým pečivem, žaludy, kaštany,... až po okraj. To se budou mít.
Na běh z kopce nám zbývalo ještě dost sil, jen po cestě přes město už některé výletníky začaly pobolívat nožičky a zmáhat únava. Ale dorazili jsme ke škole s dobrou náladou. Některé maminky už na děti čekaly a braly si je domů, my ostatní jsme spěchali na oběd.
Byl to skvělý školní den prožitý v přírodě. Děti byly úžasné, vše zvládly a měly obrovskou výdrž. Rodičům děkujeme, že nás tak pěkně vypravili a mohli jsme prožít tak skvělé dobrodružství.
A děti - vezměte tam někdy vaši rodinu, je tam moc hezky, že?

Naše škola je zapojena do projektu Ovoce do škol. Žáci dostávají zdarma ovoce v průběhu celého roku.
16. 11. 2016 k nám přijeli pracovníci Ovocentra s programem o ovoci, zelenině a vitamínech v nich. Děti se do dění zapojovaly svými odpověďmi a pohybem. Všem se nejvíc líbil Mrkvoun.
Od Ovocentra jsme také dostali do třídy krabici s různými druhy hrušek a letáčkem o hruškách. Povídali jsme si o nich a každý žáček ochutnal všechny hrušky, které paní učitelka krájela. Porovnávali jsme barvu, tvar, vůni a chuť. Nakonec jsme se také dozvěděli, jak ovoce uskladnit pomocí sušení a všichni mohli ochutnat hruškové křížaly. Mňam, to jsme se měli.

Na podzim se naše škola zapojila do sběru šípků. Sběr byl ukončen a my jsme si ve třídě udělali třídní vyhodnocení sběru.
S dětmi jsme si povídali o tom, co se děje se šípky po nasbírání. Jak se suší, zpracovávají a používají třeba do čajů. Že šípkové čaje obsahují mnoho vitamínu C, a tak je dobré ho pít v době, kdy kolem řádí bacily.
Celkem žáci nasbírali 64, 94 kg.
Sbíralo 13 žáků z 20. Průměr na 1 žáka třídy je 3, 247 kg.
Každý sběrač dostal diplom a malou odměnu.
Takové je pořadí:
1. Filip F. .......................... 15, 3 kg
2. Filip H........................... 12, 8 kg
3. Anička K. ......................  8 kg
4. Natálka H. ....................  7, 9 kg
5. Filip M. ........................  5 kg
6. Marek Š. .....................  4, 08 kg
7. Lucinka K. ....................  2, 7 kg
8. Patrik F. .......................  2, 2 kg
9. Ondra H. .....................  2 kg
10. Lucinka B. .................  1, 9 kg
11. Sárka V. ...................  1, 3 kg
12. Honzík S. .................   1, 1 kg
13. Eliška V. ....................  0, 66 kg

Všem sběračům i jejich rodinám děkujeme.

V týdnu od 21. 11. do 25. 11. jsme se vydali na cestu do Slabikářova.
Opakovali jsme vše, co jsme se od začátku školního roku naučili v Živé abecedě. Každý z nás měl mapu, na které viděl, co má všechno zvládat, a na různých zastaveních u kouzelníka, čarodějnice, trpaslíka, draka, žáby a princezny jsme plnili úkoly - vytleskávání slabik, poznávání prvního písmene a slabiky ve slově, skládání z písmenek, hledání rodin písmen a čtení písmen a slabik. Za splnění jsme dostali zlatý nebo železný klíč k vratům do Slabikářova. Každý z nás nasbíral spoustu klíčů a ty jsme v pátek ukázali vládkyni Slabikářova. Čekaly nás poslední 3 úkoly - přeskočit potůček nad slovy, projít po laně nad propastí slabik a složit slabiku a projít jeskyní. Všem se to podařilo, a tak jsme byli mečem pasováni na začínající čtenáře a dostali jsme  Slabikář. Hurá!